O angreštu, bramboře/ru, hadru, kraťasích a naběračce
Od května do srpna letošního roku jsme se snažily všemožnými cestami šířit dotazník Jak říkáte věcem, které používáte v domácnosti denně? Ať už přes známé, školu, různé facebookové skupiny nebo sociální sítě Otevřené vědy. Do dotazníku se zapojilo 1 352 osob, což považujeme za úspěch. Z tohoto vzorku lidí především z Prahy, Třebíčska a Holešovska už se přece jenom něco vyzkoumat dá. A co jsme zkoumaly?
Zaměřily jsme se jednak na výrazy, které bychom mohly následně srovnat s Českým jazykovým atlasem (dále ČJA, viz cja.ujc.cas.cz/e-cja; položky angrešt, brambor(a), hadr, naběračka). A jednak na výrazy nové, v 60. a 70. letech 20. století nezkoumané (položka šortky).
Pro mnohé mohl být angrešt spíše než nářeční výzvou tou botanickou; někteří respondenti totiž tuto reálii označili za špendlíky, grep, víno, či dokonce rajče! Mnoho lidí ho stále identifikovalo jako srstku (56 respondentů). Zřídka už se objevily chlupěnky (5), chlupáče (5), kudlače (2), měchónka (1) a okudláček (1). Část těchto slov má společné jedno, a to chlupy, kterými je angrešt pokrytý.
A jak vznikl botanický termín? Pochází ze slova acrestis, což ve vulgární latině znamenalo ,kyselý´. Výraz angrešt (1 141) byl pak "ponářečněn" na angrešť (26), angréšt (5) a dříve používané (v dotazníku neobjevené) angrešl, angreštka, agres. Další námi již neevidované výrazy jsou mouchynka, moňka, meruzalka a cizrle. A je jich více, pokud vás to zaujalo, tak se podívejte na tento odkaz.
Zatímco poslední dvě slova jsou českého původu, grumple a kartofle pochází z němčiny a v nářečích se ustálily během třicetileté války koncem 18. století, kdy došlo k masovému rozšíření brambor. Zemský jablko také pochází z němčiny, rozdíl je v tom, že bylo doslovně přeloženo z něm. Erdapfel (jde o tzv. kalk). Z tohoto dvouslovného pojmenování následně začaly vznikat výrazy jako zemák a zemiak. U některých si ale stále nejsme jisti původem, třeba u slezského výrazu kobzol (8), popřípadě kobzole (6).
Zůstaneme v kuchyni, kde naprosto dominovala naběračka (764), v řádu stovek byly také šufánek (256), žufánek (128) a sběračka (106). U tohoto předmětu se vyskytlo hned několik slov se slovesným základem -běr-: naběrák (1), nadběračka (1), naběrka (3), žběračka (19). Dále jsme evidovaly šeblefla (2), šufan (10), žufan (72) a několik dalších. Pro Moravu je typický žufánek a šufánek, pro Slezsko šablefla. Neobjevila se ale například vodlífka, vařecha, velká leška nebo lebaňa.
Pokud vám něco ukápne, nejlepší je utřít to hadrem (888). Z okolí Brna, Liberce a Ostravy by uklidili hadrou (285), zemovku (21) by použili na Olomoucku a Šumpersku. Další nářeční synonyma jsou například handra (18), lavičník (9) nebo podlahovka (1). Oproti ČJA (viz mapa) nebyl zaznamenán lejčňák.
A nakonec něco, co v ČJA zmapováno nebylo, a to pojmenování pro krátké kalhoty. Pro většinu respondentů zvláště z Moravy jsou známy spíše jako kraťasy (961), popř. kraťase (127), méně byly uvedeny z angličtiny převzaté šortky (191). V řádu desítek odpovědí se objevily trenky (44) a trencle (12). Jednou zde byly uvedeny prďáky. Je otázkou, jestli si z nás respondenti v tomto případě nevystřelili.
